V úterý mi konečně na účtu přibyly zajímavé objevy (zatím jsem objevil jen plíšek z kovového talíře). Nejdřív jsem našel půl bronzové mince a pak celou. Všechno se to muselo zakreslit do mapky a změřit nadmořskou výšku objevu, to jsem ale já nedělal. Po cestě z vykopávek jsem si koupil vaječnou omeletu v pitě (pochopitelně s obligátním humusem a salátem). Odpoledne byl na programu výlet do Ain Karen, místa narazonení Jana Křtitele, já ale dal přednost odpočinku a drobným "povinnostem". Zašel jsem na poštu koupit známky. Byl jsem varován, že je to minimálně na půl hodiny a opravdu. U vchodu jsem si vzal lístek, usadil se do čekárny připomínající hlediště a čekal a čekal. Izraelská pošta má ve znaku jelena, který neustále běhal na obrazovkách u přepážek a nosil poštu. Krom toho pouštěli i některé reklamy a naprosto střelený klip o pánovi, kterému se nelíbí čekání na poště a snaží se předbíhat nevidomého pána či pankáče. Pointě jsem ale samozřejmě nerozumněl. Připomínalo mi to střelený hebrejský reklamy z MTV.
Večer jsem ještě ochutnal mražený jogurt s ovocem, což na jednom "bulváru" ve velkém baštili rekreující se mladí vojáci a vojačky. Zašel jsem taky do internetové kavárny, abych napsal něco domů. Počítač psal bez problému latinkou, což mě potěšilo - čekal jsem, že budu muset přepínat mezi hebrejštinou a angličtinou. Zato mne udivilo, že mladí kluci v obsluze neuměli anglicky. To byla ale opravdu víjimka, domluvit se tu anglicky docela dobře dá.
Ahoj Dominiku, díky za exkurz do reality všedního dne Izraele! Sice se tam nechystám, ale jeden nikdy neví... S tou poštou mi to připomíná Moskvu: odeslání pohledu leteckou poštou (žádný však na místo určení nedoputoval)byla záležitost tak na hodinku ve frontě. Co mě však fascinovalo nejvíc: výraz slečny za přepážkou - mouchy snězte si mě - tu práci se nenamáhala ani předstírat...
Hm, tak to se budu muset do Moskvy někdy podívat, abych to porovnal. Ale pokud vím, z Izraele pohledy došly :-)
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.