Zápisky doktoranda teologie

Čí bylo pečetidlo nalezené v Jeruzalémě?

27. 1. 2008 22:28

Na mém oblíbeném blogu BiblePlaces jsem objevil, že známá izraelská archeoložka Eilat Mazar oznámila nález pečetidla nesoucího jméno biblické postavy. Tento objev byl prý učiněn několik desítek metrů od archeologického parku Ofel (jižně od chrámové hory). Článek deníku Jerusalem post obsahuje i fotografii. Na ní je vyobrazení dvou kněží u oltáře, nad kterým se nachází půlměsíc – babylonský kultický symbol. Pod výjevem je nápis, který archeoložka vyluštila jako t-m-ch, tedy Tamach. Přitom toto jméno známe z knih Ezdráš a Nehemjáš pojednávajících o obnově Jeruzaléma po návratu z babylonskéího zajetí. Mezi navrátilci jsou i synové Tamachovi, kteří byli chrámovými služebníky.

 

Image:Paleo-Hebrew.PNG

Občas se takovýto nález přihodí. Nedávno například Yoav Farhi nalezl pečetidlo jistého Jehúkala, kterého ztotižnil s postavou z Jer 37,3. Pak se vždy diskutuje, zda je možné postavu podle jména identifikovat. Stejné jméno mohlo nést mnoho lidí. Na druhou stranu, kolik z nich bylo v dané době tak významných, aby měli své pečetidlo?

V tomto případě je ještě problém v tom, že archeoložka nikde neuvedla, podle čeho pečetidlo datovala. Je tedy otázka, zda se datace neodvozuje od biblického jména, což by bylo trochu na pováženou. S půlměsícem boha Sina si archeoložka poradila takto: pečetidlo bylo koupeno v exilu v Babylonu v letech 538-445 a „skutečnost, že se tato kultická scéna vztahuje k hlavnímu babylonskému bohu se nezdá, že by příliš znepokojovala Židy, kteří ji používali na svém pečetidlu.“

To ale není vše, do celé věci se pustili další badatelé (např. Chris Heard, Peter van der Veen), kteří si prohlédli fotografie na internetu. Ukázalo se, že Eilat Mazar četla text zprava do leva. Jenže pečeť se obtiskne, proto se musí číst hebrejsky zleva doprava. To je potvrzeno i tím, že znak pro „m“ je zrcadlově. Dvě písmena v pravo jsou jasná, ale znak vlevo identifikovali jako „š“ a „l“. Komu se to zná divné, ať se podívá vlevo na paleohebrejské písmo, nebo rovnou názorné ilustrace u Chrise Hearda)!

Inu, takže vzniklo š-l-m-t, tedy Šalúmit. A to je jméno, které se v bibli vyskytuje mnohokrát: Lv 24,11 (matka mladíka, který byl ukamenován za zlořečení Hospodinu), 1 Kron 3,19 (dcera Zerubábela z rodu Davidova), 23,9 (levita z čeledi Šimeího), 23,18 (také levita), 26,25 (jeden z levitů – správců pokladu), 2 Kron 11,20 (syn judského krále Rechabeáma) a konečně ještě Šalúmit z Písně písní (6,13), která asi opravdu pečetidlo neměla. Pokud je toto čtení správné, a zdá se, že je, pak o majiteli pečetě nevíme kromě jména vůbec nic. Ale je to poučená nevědomost :-)


Tento spor, kterým směrem nápis číst, mi připomněl jeden židovský vtip: starý Kohn se s mladým Roubíčkem prochází na hřbitově a začne ho zkoušet: „Tak přečtou mi, co je na tom hrobě napsáno.“ Roubíček hebrejsky neumí a ví, že ani Kohnne. Tak povídá: „Stojí tu: Oni jsou osel.“ A Kohn na to: „Ale ale, že oni nedávali v ješivě pozor, hebrejština se čte opačným směrem: Osel jsou oni.“ 

Zobrazeno 1660×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Nuvio