Ve středu 14. 5. 2008 se na CMTF UP v Olomouci konaly dvě habilitační přednášky. První z nich pronesl Josef Hřebík, Th.D., S.S.L, který je vedoucím katedry na KTF UK v Praze a významně se podílí na Českém katolickém překladu Písma. Já si ho ovšem pamatuju hlavně z kostela sv. Václava v Dejvicích, kde jsem s nadšením poslouchal na začátku devadesátých let jeho kázání na mších pro děti.
Přednáška byla na téma "Klopotné, ale úspěšné pátrání po moudrosti (Job 28)". Rád bych se tu opět podělil o několik myšlenek, které mne zaujaly.
Dvacátá osmá kapitola hraje v kompozici knihy roli intermezza - rozhovor se točil dokola, nyní autor vkládá "píseň o moudrosti", bez které nelze problém vyřešit. Mluví o "nadlidském" důmyslu člověka, který proniká do všech zákoutí světa. Přes to všechno je ale bezradný v otázce, jak získat moudrost. Může ji ale zahlédnout, jako Job, tváří v tvář smrti. Může pak hledět na lidské snažení z Boží perspektivy jako na "rytí krtka". Nakonec Job lituje nerozvážných slov a prokazuje tak bázeň před Bohem. Poslední věta: "Hle, bát se Panovníka, to je moudrost, vystříhat se zlého, toť rozumnost" platí na Joba, o kterém se na začátku knihy říká: "Byl muž v zemi Úsu jménem Jób; byl to muž bezúhonný a přímý, bál se Boha a vystříhal se zlého."
Celá kniha Job neřeší podle Hřebíka ani tak otázku lidského utrpení, jako spíš otázku našeho obrazu Boha. "Jobův bůh" mu zajišťuje materiální pohodu, pak ale následuje drsná zkouška a poznání Boha, který se s láskou stará o vesmír i o člověka.
Druhou přednášku měl lic. Damián Němec, dr., který je pověřen vedením katedry církevního práva na CMTF UP v Olomouci. Vzhledem ke studijním povinnostem jsem před touto přednáškou dal přednost práci v knihovně, ale prý byla taky moc zajímavá. Už sám název svědčí za mnohé: "Výhrady ve svědomí a jejich zakotvení v platných konkordátních smlouvách.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.