Začal rok svatého Pavla

U nás i ve světě právě začal rok svatého Pavla, který vyhlásil papež Benedikt XVI jako rok inspirovaný tímto apoštolem pohanů a prožitý v duchu ekumeny napříč všemi denominacemi křesťanství. V sobotu se konalo zahájení v Damašku, do kterého Pavel cestoval, když došlo k jeho obrácení, a také v Římě v bazilice sv. Pavla za hradbami, místě jeho úmrtí.

České republice, alespoň podle zpráv, co jsem našel na internetu, slavili hlavně v Brně. Tam byl připraven bohatý program a slavnostní mši zahajující tento rok přenášelo rádio Proglas. A tady na signálech vzniklo společenství čtenářů "Signály svatého Pavla".

Hodně jsem byl zvědav na oslavy a poutě v Tarsu. Prý tam poutníci mohou slavit mši v jediném kostele přeměněném na muzeum. Stále existuje naděje na vrácení tohoto kostela a vybudování ekumenického poutního místa s důstojným zázemím. Uvidíme, jestli se během následujícího roku něco pohne.

Přemýšlel jsem o tom, co papež tímto rokem sleduje. A proč zrovna letos, když nevíme, kdy se Pavel narodil? Když Pavel/Šavel hlídal šaty těch, kteří kamenovali prvomučedníka Štěpána, byl označen za mladíka. To bylo někdy kolem roku 30. Biblisté tedy odhadují, že se mohl narodit v letech 5-10 po Kristu. Rok 2008/2009 byl tedy asi vhodným termínem, který se dal od nápadu stihnout a ještě to není poslední možnost.

Tento rok má být slaven ekumenicky. Papež se obrátil jak na východní ortodoxní církve, na jejichž území Pavel většinu času působil, tak na církve reformované, které jsou obzvláště citlivé k Pavlovu poselství (hlavně dopis Galťanům - Lutherův nejoblíbenější, a Římanům). Přitom zve poutníky do Říma, tentokrát ne do Vatikánu, ale k Pavlovu hrobu "za hradbami". Tam má vzniknout i ekumenická kaple.

Druhé poutní místo, zatím spíše plánované, leží v Tarsu. To může jednak povzbudit turecké křesťany nacházející se v nelehké situaci, jednak tak přibyde mezinárodní ekumenické poutní místo, které neleží opět v Evropě. Je zde sice Jeruzalém, ale ten je centrem pro judaismus a třetím nejposvátnějším místem Islámu. Tarsus má význam jen pro křesťany. Navíc rozšiřuje biblická svatá místa za hranice státu Izrael. Může tak přinést poutníkům nové zážitiky. A to stojí za to, zvláště když to podpoří zájem i o listy, které Pavel napsal.