Zápisky doktoranda teologie

CBQ 70, č. 3: Židovský duchovní výklad a zásnubní cesty

27. 10. 2008 10:03
Rubrika: Recenze | Štítky: Galaťanům , kazatel , masora , Pavel , sion , víra Krista , Zásnuby
Catholic Biblical Quarterly je biblický časopis Amercké Katolické Biblické Asociace. Co přináší jeho třetí letošní číslo?

Říká se, že prvním výkladem ke Starému zákonu je masora. Ovšem masora nejsou jen značky pro samohlásky a přízvuky (přesněji kantilaci), ale také poznámkový aparát na vnějších okrajích hebrejských biblí. Stanley D. Walters ve svém článku "To the Rock" (2 Samuel 21:10) ("Ke skále" [2 Sam 21,10]) ukazuje na jednom příkladě, jak malá poznámka odkazující na dva textu u Izaiáše interpretuje velice krutý příběh o povraždění Saulových potomků (2 Sam 21,1-14) symbolicky jako obraz Izraele ve vyhnanství, který však přeci může očekávat slitování od Hospodina. Článek tak poskytuje inspiraci ze židovství pro současné snahy o zapojení duchovního významu do exegeze.

Druhý článek nazvaný Qohelet on Life "Under the Sun" (Kazatel o životě "pod sluncem") napsal J. Gerald Janzen. Autor porovnává jinde v bibli používaný výraz "pod nebem" s výlučně Kazatelovým "pod sluncem". Druhé spojení se vztahuje na lidský život před smrtí (v hrobě už není slunce), který je ale také obdobím neúprosně vyměřovaným časem práce a námahy jen občas proložené radostí.

Možná jste už také přemášleli nad tím, co znamená biblické spojení "Siónská dcera". Český překlad je stejně mnohoznačný, jako názory na chápání hebrejského originálu. Angličtina zde ale rozlišuje: zatímco tradiční překlad zněl Daughter of Zion (dcera Siónu), od 70. let se prosadil překlad Daughter Zion (dcera Sión) či odvozeniny Maid Zion, Lady Zion, Dear Zion. Michael H. Floyd ve svém článku vysvětluje důvody pro obě čtení, přičemž jeho názor je vystižen ve zvolání v názvu článku: Welcome Back, Daughter of Zion! (Vítej zpět, dcedro Siónu!)

Další studie nese název Betrothal Journey Narratives (Vyprávění o zásnubní cestě). Michael W. Martin tak označuje texty, v nichž biblický hrdina jde do cizí země pro nevěstu, se kterou se setkává u studny. Takovouto vyprávěcí strukturu nachází u Izáka, Jákoba, Mojžíše, Rút, Saula, Davida, Tobiáše a, ku podivu, u Ježíše (Jan 4 - setkání u studny se samařskou ženou). Nebojte se, nejedná se o žádnou zaručenou zprávu o (další) Ježíšově manželce. Jan podle autora článku použil schéma k obraznému vyprávění, kdy Ježíš putuje z Galileje do Judska jako ženich Božího lidu. Jeho nevěsta - Jeruzalémští obyvatelé - jej nepřijala, a tak nachází svou snoubenku - nové učedníky - v Samaří. Stává se sedmým, čili definitivním manželem samařské ženy, která symbolizuje Samařany a pohany.

V Pavlových listech se objevuje jedno spojení činící vykladačům nemalé obtíže. Máme chápat slova pistis christú (víra Krista) jako Kristovu víru, nebo jako víru v Krista? Kenneth Schenk staví svůj příspěvek k této debatě 2 Corinthians and the Pistis Christou Debate (2. list Korinťanům a debata o Pistis Christú) na textu 2 Kor 4,13, který zmíněná slova ani neobsahuje. Řecké slovní spojení podle něj zahrnuje oba významy, jak uvádí v závěru: "Pokud je tato interpretace správná, máme před sebou nápadný případ, ve kterém má Ježíš podle Pavla víru. Přestože se konotace víry v tomto případě blíží spíše k Ježíšově důvěře v Boha, než k jeho věrné smrti, je dostatečně zřejmé, že jsou tyto nuance propojené a mohou v různých kontextech mezi sebou snadno přecházet. Navíc Pavel vidí víru Ježíšovu jako příklad pro víru lidskou."

Poslední příspěvek je z oblasti sociologické exegeze (social-science criticism), která v poslední době nabírá na popularitě. Bernard O. Ukwuegbu z Nigérie se opět věnuje Pavlovi: Paraenesis, Identity-defining Norm, or Both? Galatians 5:13-6:10 in the Light of Social Identity Theory (Parenese, sebedefinující normy, nebo obojí? Gal 5,13-6,10 ve světle teorie sociální identity). Autor se zamýšlí na vztahu "praktického" závěru listu Galaťanům k jeho předchozím teologickým kapitolám. Tvrdí, že se nejedná o nějaký nepodstatný přídavek, ale o normy umožňující adresátům vymezit se od svého židovského i pohanského okolí (ze kterého pocházejí), aby se tak splnilo to, k čemu obě části listu směřují: "Není ani obřízka, ani neobřezanost (tedy židovství ani pohanství), ale nové stvoření."


Související články:

 

Zobrazeno 1234×

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Nuvio