ירושלים Den 10: Zvláštní nálezy

To ale nebylo vše, neb ten den mne konečně čekalo i zlato. Našel jsem malý plátek, prý asi z pozlacené sklenice. Hned mi byl odebrán a když jsem si ho pak vyžádal a chtěl vyfotit, dostal jsem vynadáno, že ho nesmím dávat na ruku - tak je vyfocen na pytlíčku, ve kterém byl uložen. Už se nějaké zlato našlo, byly to pozlacené kostičky z mozajek.

Na oběd jsem pak zašel do občerstvení nesoucího hrdý nýpis "zde mluvíme i rusky" a pro tentokrát vyzkoušel ruskou kuchyni. Ochutnal jsem musaku (zapečený lilek) a moc mne to nenadchlo.

Večer jsem se domluvil s Katkou, že mi zavolá z domova. Telefonování přes mobil je přeci jen dost drahé a nabízené telefonní karty se mi taky moc nezamlouvali. Našel jsem tedy jednu telefonní budku, poslal Katce číslo a ta mi zavolala. Bylo to milé slyšet ji zase a 40 min za 20 Kč, není to nádhera? Pokud byste to taky zkoušeli, tak mám pro vás jeden tip: izraelské automaty nezvoní, jen nesměle jednou tútnou.