Apoštolské vyznání víry je to kratší, které se většinou neužívá v neděli při mši, ale při růženci. Katolický týdeník do velikonočního čísla příhodně zařadil otázku, proč je v něm formulace "ukřižován, umřel, pohřben jest", tedy přítomný čas. Jako křesťané přeci věříme, že hrob je prázdný, že Ježíš vstal z mrtvých.
Na tuto otázku odpovídá prof. Dolista, který podává celkem obšírnou odpověď zasazenou do souvislostí. Vyhýbá se ale jazykové stránce problému, což je sice pochopitelné, ale je to škoda.
Český překlad apoštolského vyznání víry je tak doslovný, až je špatný. Nerespektuje totiž latinskou gramatiku. Participium perfekta pasivního "sepultus" může mít sice samo o sobě pouze trpný význam bez časového posunu, ve větách se ale používá spolu se slovesem "je" pro vyjádření minulého času (perfekta). Správný překlad je tedy "byl pohřben", slovenština má "bol pochovaný". Český překlad "je pohřben" by se dal přirovnat k tomu, když by někdo anglické "he has come" přeložil jako "on má přijít".
Apoštolské vyznání víry vzniklo v římské liturgii pravděpodobně z křestního vyznání. Pokud jste měli o Velikonocích ve farnosti křest, mohli jste si všimnout, že když se kněz ptá kandidátů křtu na jejich víru, je český překlad křestního vyznání správný: byl pohřben.
Bohužel i následující věta českého překladu Apoštolského vyznání "sestoupil do pekel", je problematická. "Peklo", do kterého Ježíš sestoupil, je správně říší smrti (lat. infernum, řec. hádés, heb. šeol), ne místem zatracených. Opět bychom si měli vzít příklad na Slovensku: "Zostúpil k zosnulým".
Otázka na závěr: Nevíte někdo, jak vznikal český překlad apoštolského vyznání? Pokud vím, není v oficiálních liturgických knihách (misále), ale jen v kancionálu. Asi na něm tedy nepracovala překladatelská komise, ale použil se zaužívaný text. Asi by bylo na čase vydattext nový.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.