Zmučený, podoben obětnímu zvířeti

V posledních letech vznikla v některých farnostech tradice, že se o Svatém týdnu promítá film Umučení Ježíše Krista. Prý je to výborný materiál pro rozjímání o utrpení Páně.

Přiznám se, že ač student Nového zákona, ještě jsem tento film neviděl. A nijak mne neláká. Možná jsou v něm i zajímavé myšlenky, ale známý je hlavně pro své "realistické" zobrazení utrpení. Já jsem slabší povaha a úplně mi stačí to, co jsem se o křižování dočetl v knihách a slyšel na přednáškách.

Když jsem byl v létě v Jeruzalémě, slyšel jsem na Golgotě jednoho amerického kněze kázat na Gibsonův film. Popisoval nám, jak Ježíš po bičování a korunováním trním vypadal ne jako člověk, ale jako obětní zvíře. Takový nesmysl! Na mysli mi vytanuly záběry z "výukové oběti", které jsem viděl na internetu. Beránek byl zabit jednou rankou, jeho krev zachytili do nádobky, na závěr zatroubili... Ne náhodou nás evangelia informují o tom, že "ani kost mu nebyla zlomena." Podobně nesmí být zlomena beránkovi.

Abych se ale vrátil k rozjímání o utrpení Páně. Evangelia nám nepopisují nijak detailně ani bičování, ani ponižování od římských vojáků, ani křižování. Dokonce i tři pády pod křížem jsou až produktem lidové tvořivosti. Místo toho se dozvídáme, že Ježíš vzal na sebe náš úděl, a ponížil se kvůli nám až k smrti na kříži.

Písmo nám ale nabízí jiný "materiál" pro meditaci o Kristově utrpení. To, že se ve Svatém týdnu čtou texty z Izaiáše o utrpení Božího služebníka nás vede k tomu, abychom viděli trpícího Krista v našich trpících blízkých. Podobné poselství je obsaženo i v Ježíšově řeči o soudu v evangeliu podle Matouše, 25. kapitole: cokoliv jsme udělali pro trpící nepatrné, udělali jsme pro něj. Jsme pozváni vidět (a adorovat) trpícího Krista v našich trpících bližních.