Odchod kněze ze služby je pro lidi v jeho okolí náročná situace. Někdy nad tím přemýšlím, proč odcházejí zrovna lidé, které považuji za – nevím, jak to říct – dobré lidi. Dnes jsem při četbě rozhovorů s kardinálem Martinim (Jerusalemer Nachtgespräche) narazil na citát, který mne povzbudil.
Rozhovor se zrovna stočil k tomu, že se pan kardinál nejvíce obává nedostatečné odvahy dnešních mladých rozhodnout se. K tomu dodává:
Určitě je potřeba mnohá rozhodnutí, kterým čelíme, promyslet. Ale jestli se mne ptáte na můj názor, potom je mi špatné rozhodnutí milejší než vůbec žádné. A ještě jednou zpátky k mladým: Jde o to skočit do vody, zvláště když mají mnozí nejlepší předpoklady. Jsme bohatí, jsme zajištění, mnozí mladí mají dobré vzdělání. Může se stát, že ze strachu před rozhodnutím promeškáme život. Kdo něco příliš rychle nebo neopatrně špatně rozhodl, tomu s opravou pomůže Bůh. Neděsí mne tak odchody z církve nebo to, že někdo složí církevní úřad. Mnohem více mne trápí, když lidé nepřemýšlí, když s sebou nechají vláčet. Mám rád přemýšlející lidi. To je to nejdůležitější. Pak teprve následuje otázka, zda jsou věřící, nebo nevěřící.
Kdo uvažuje, bude veden dál. V to mám důvěru.
Díky ze "přenos" povzbuzení:)
Inu, věřím, že bude-li zájem, karmelitáni si určitě nenechají utéct příležitost vydávat další známou osobnost :-)
Kardinál Martini je borec, kdyby bylo víc jeho knih v českém jazyce pro inspiraci českého církevního života, bylo by veseleji než při dnešní chudobě myšlenkové a osobností. Díky za připomenutí jeho osobnosti.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.