Zápisky doktoranda teologie

Benjamin Iškariotský: Evangelium podle Jidáše

28. 11. 2008 12:55
Rubrika: Nezařazené | Štítky: evangelim , Jidáš , Roman
Není asi náhodou, že román Evagelium podle Jidáše (jinak další z řady fiktivních "rehabilitací" Jidáše) vznikl v době zvýšeného zájmu o tuto postavu díky publikování Jidášova evangelia. Zatímco je druhý text gnostickým apokryfem, který křesťanství spíše zesměšňuje, román autora jménem Jeffrey Archer byl dokonce představen na Papežském biblickém institutu. Takové pocty se mu dostalo díky tomu, že na jeho přípravě spolupracoval člen tohoto institutu, prof. F. L. Moloney, australský salesián a člen Mezinárodní teologické komise. Aby toho nebylo málo, podle předmluvy knihy jej autorovi doporučil kard. Martini.
 

Kniha se snaží převyprávět Ježíšův příběh z pohledu jedné z novozákonních postav, což je metoda někdy používaná při práci s biblí. Jejím cílem je znovu nacházet text, ke kterému jsme již hluší, protože jej považujeme za známý. To se autorovi celkem povedlo, ocenit je třeba i hutný styl vyprávění, odpovídající předloze.

Autor ale nezůstává jen u převyprávění, upravuje poselství textů, předkládá vlastní obraz Ježíše Krista (podobně jako Kazantzakis v románu "Poslední pokušení Ježíše Krista" či Čapek vy Apokryfech). O to více pak musíme brát na vědomí, že se nejedná o křesťanského Ježíše, ale o představu odpovídající dnešní době. Archer zpochybňuje některá věci, které jsou pro Nový zákon zcela jasné, a domýšlí jiné, o kterých se Nový zákon nezmiňuje. To byl ale mělo vést čtenáře k novému promýšlení Ježíšova života, ne k přebírání pohledu Archerova Jidáše!

Je otázka, jaká byla role Moloneyho. V textu najdeme místa sporná (například dobový postoj k sebevraždě na s. 97, k bohatství na s. 54), ale i nesmyslná. Z druhé skupiny stačí uvést označení synagogy jako chrám (s. 24), situování Kaifášova domu do chrámu (s. 83) nebo označení zařazení do Tóry Izaiáše (s. 19), Zachariáše (s. 70), Žalmů (s. 77) a Daniela (s. 46). Je také otázka, zda bylo šťastné protkat text úryvky z Písma a ještě je vyznačit červenou kurzívou. Na jednu stranu máme před sebou text, který se neustále ohlíží na svou předlohu, na druhou stranu to můžeme brát jako neúctu k Písmu. Stačí si vzpomenout, jakou mají úctu k Písmu Židé a co se děje, když se někde objeví verše z Koránu jako dekorace. Neměli bychom se zde něco přiučit a nedovolit si k biblickému textu vše, co nás napadne?

Evangelium podle Jidáše je těžké zhodnotit. Asi to není četba pro každého. Někomu pomůže se nově zamyslet nad příběhem Ježíše Krista, jiného může mást (zvláště pokud nemá, s kým by si o románu popovídal). Kdo se ale pustí do četby, neměl by zapomínat, že se jedná o pouhý román.


Jen tak naokraj: v českém překladu jsou biblické citace vzaty z Českého ekumenického překladu. Nevím, zda k tomu mají nakladatelé písemné svolení, ale v úvodu to požadují pro svůj text: "Žádná část této publikace nesmí být použita, kopírována, přenášena..." Opět někdo používá cizí díla a sám ostatním brání, aby ho jen citoval :-(

Zobrazeno 3333×

Komentáře

DominikO

Johan: Samozřejmě, právě to mne překvapuje, že používají cizí dílo a (patrně) v rozporu se zákonem tam napíší takovou větu. Ten třetí příspěvek trochu manipuluje se skutečností, nehledě na to, že nevím, jak to mohl nějaký biblista číst a nechat tam třeba slovo "chrám" ve významu "synagoga". K podílu Moloneye jsem nenašel nic konkrétního.
JimReverend: Asi máte pravdu, nebylo to šikovné vyjádření. I v téhle knížce je Ježíš spíš použitá literární postava, i když nese některé rysy odpovídající dnešní době (např. pojetí Ježíšových zázraků, které měly spočívat jen v uzdravováních a exorcismech, ostatní si přidali evangelisti).

Radio

Právě jsem ji dočetl a myslím, že se to hodí k dalšímu rozjímání nad tajemstvími Velkého pátku. Samozřejmě, že jsem s sebou měl i Bibli, ale tahle útlá knížečka se mi zalíbila. :)

Zobrazit 7 komentářů »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Nuvio